Kam opravdu jdou peníze Trojanovic?

Rozpočet se během roku upravuje hlavně kvůli dotacím, přesunům peněz mezi položkami a novým investicím. Samotné změny nemusí znamenat chybu. Důležité je ale vědět, kdo je schvaluje, jaký mají objem a zda o nich má zastupitelstvo dostatečný přehled.

Zjednodušeně asi 10 milionů korun ročně před dalšími splátkami a mimořádnými výdaji. Neznamená to ale, že obec má k dispozici jen 10 milionů na všechno. Na účtech jsou i peníze určené na konkrétní projekty, dotace a další účelové prostředky.

Datový háček: 72 milionů z daní, 10 milionů z vlastní činnosti a 123 milionů z dotací.

Pro vysvětlení je potřeba oddělit stabilní vlastní příjmy od dotací na konkrétní projekty. V podkladech ke skutečnosti za rok 2025 vycházejí konsolidované příjmy na 182,9 milionu korun. Z toho bylo 66,1 milionu z daní, 11,8 milionu z nedaňových příjmů, 104,3 milionu z dotací a 0,7 milionu z prodeje majetku. Čísla 72, 10 a 123 proto musí být před zveřejněním označena rokem a typem údaje.

Obec má podle studie jediný úvěr ve výši 35 milionů korun od Moravskoslezského kraje s úrokem 1,79 procenta. Dluh je hluboko pod zákonným limitem a na účtech měla obec přibližně 79,9 milionu korun. Háček je v tom, že celý úvěr je splatný jednorázově k 31. prosinci 2026.

Ztráta vzrostla z přibližně 549 tisíc korun v roce 2024 na 2,2 milionu korun v roce 2025. Tržby klesly, zatímco mzdové náklady vzrostly. Ztrátu nakonec kryje rozpočet obce. Obec uvádí snížení mzdových nákladů a propagaci volných termínů jako první opatření; veřejně by měl být jasný také termín, do kdy se má provoz vrátit alespoň k vyrovnanému hospodaření.

Při přibližně 2 700 obyvatelích jde orientačně o 25 900 korun na obyvatele. Je to průměr za celý provoz obce, nikoli částka, kterou každý člověk přímo zaplatí. Záleží také na tom, co přesně do částky započítáme.

Největší plánovanou investicí roku 2026 je projekt dostupného bydlení Koksař za 83 milionů korun. Je to více než polovina všech plánovaných kapitálových výdajů. U tak velké akce je důležité znát podíl dotace, úvěru a vlastních peněz obce.

Datový háček: Projekt CÉRKA stál 167,4 milionu korun — více než dvojnásobek běžného rozpočtu obce.

V roce 2025 šlo na dvě položky projektu CÉRKA dohromady 167,4 milionu korun z celkových výdajů obce 220,7 milionu. To představuje 75,8 procenta všech výdajů. Na školu, silnice, vodu, odpady, kulturu, sport, hasiče a úřad dohromady zbylo 53,4 milionu korun.

Podle studie přineslo odpadové hospodářství v roce 2025 přebytek přibližně 1,45 milionu korun. Přebytek může pokrývat i jiné náklady obce a sám o sobě neznamená, že je poplatek nezákonný. Je ale zcela namístě chtít vysvětlení, proč poplatek neklesl, jak se přebytek používá a jak se vypočítá jeho výše pro další rok.

Samotné srovnání ještě neříká, že úřad hospodaří špatně. Je potřeba porovnat stejné typy nákladů a vysvětlit, co přesně obě částky obsahují. Smysluplná otázka proto zní: které položky tvoří provoz úřadu, které provoz školy a školky a proč se jejich výše liší?

Rezerva tvoří přibližně 15,8 procenta plánovaných výdajů. Nejde o peníze odložené mimo rozpočet, ale o položku bez konkrétního účelu, která se během roku postupně převádí na konkrétní akce. Do poloviny roku 2026 se takto přesunulo zhruba 28,9 milionu korun. Otázka proto není jen, zda je rezerva legální, ale proč se velká část investic nepojmenuje už při schvalování rozpočtu.

Zastupitelstvo může pravomoc k některým rozpočtovým opatřením delegovat. Podle podkladů za rok 2026 do 17. července schválilo zastupitelstvo 7 z 23 opatření a starosta 16. To nemusí být samo o sobě nezákonné, ale veřejnost by měla znát finanční limit starostovy pravomoci, objem takto provedených změn a způsob, jakým o nich zastupitelstvo dostává informace.

Z běžných příjmů přibližně 80 milionů korun a provozních výdajů kolem 70 milionů zbývá jen omezený prostor na splácení. Proto musí být předem jasné, na jak dlouho se úvěr sjedná, jaký bude úrok, kolik pokryjí dotace a jak bude vypadat splátkový kalendář i ve scénáři, kdy část dotací nepřijde.

Střednědobý výhled počítá pro roky 2026 a 2027 s novými úvěry přes 200 milionů korun. Třicetiletá splatnost ale z podkladů není potvrzená jako konečný úvěrový parametr. Veřejnosti je potřeba ukázat konkrétní smlouvy, úrok, délku splácení, celkovou cenu úvěru a dopad na zákonný limit zadlužení.

Ve schváleném rozpočtu na rok 2026 rostou provozní výdaje přibližně o 17,2 procenta, zatímco daňové příjmy asi o 10,8 procenta. Rozdíl je hlavně v růstu běžného provozu a příspěvku škole. Jeden rok ještě nemusí znamenat problém, ale dlouhodobě se tím zmenšuje prostor na splátky, spoluúčasti a další investice.

Příspěvek vzrostl z 3,74 na 10,615 milionu korun, tedy přibližně o 6,9 milionu a o 184 procent. Z podkladů není dostatečně zřejmé, které konkrétní položky nárůst tvoří a zda jde o trvalý, nebo jednorázový výdaj. To je přesně částka, kterou by měla obec veřejně rozebrat.

Ze skenu se špatně kopírují čísla, nedá se v něm spolehlivě vyhledávat a data nejdou jednoduše dál zpracovat. Obec už tato data má v účetním systému. Zveřejnit rozpočet také jako CSV nebo XLSX by proto mělo být jednoduché a pro občany by to výrazně zlepšilo kontrolu.

Rozklikávací rozpočet umožní občanům projít příjmy a výdaje od celkových částek až ke konkrétním položkám. Studie doporučuje například CityVizor nebo obdobné řešení. Obec by měla zveřejnit, zda ho plánuje zavést, v jakém termínu a jaké budou skutečné náklady.

Problém není jen na straně občanů. Ve veřejných dokumentech se například objevují dvě různé velikosti rozpočtu — 404 milionů před konsolidací a 182,9 milionu po konsolidaci. Obě čísla mohou být účetně správná, ale bez vysvětlení působí matoucím dojmem. Obec by měla u každého dokumentu na začátku jednoduše napsat, které číslo je skutečný objem příjmů a výdajů.

Nejprve je potřeba chtít konkrétní rozpočet projektu, termín a zdroj financování. Pokud obec tvrdí, že peníze nejsou, je namístě porovnat toto tvrzení s rezervou, plánovanými investicemi a prioritami, které už v rozpočtu jsou. Zastupitel může předložit návrh bodu nebo usnesení, vyžádat si podklady a jednat i s dalšími zastupiteli. Nejde jen o to, zda peníze existují, ale také o to, kterou prioritu obec zvolí.